Listopad 2008

Flóra v kanadských NP - Water Buffalo, Jasper a Banff

24. listopadu 2008 v 20:31 | Minda |  Referáty
Zajímavým druhem keře je šeferdie zvaná bizoní bobule. Plody jsou obvykle červené nebo žluté bobule, které jsou jedlé a bohaté na vitaminy. Proto je šeferdie využívána i jako léčivá rostlina. Dalším příkladem tentokrát trochu vyšší dřeviny je až 30 metrů vysoká tsuga neboli jedlovec kanadský. Již podle jména je poznat, že se podobá jedli bělokoré. Má měkké dřevo, které se používá k výrobě papíru. Pýrovník kanadský je divoká odrůda žita. Vyskytuje se především ve vysokostéblých prériích, kde je spásají např. bizoni. Krevnice neboli krvavěnka kanadská je malá rostlinka s bílým květem, která získala jméno podle rudé šťávy, kterou obsahuje její stonek. Zlatobýl kanadský je až dva a půl metru vysoká rostlina, druh příbuzný se zlatobýlem obecným. Používá se v léčitelství a pro okrasné účely. Dřišťál kanadský je keř s červenými plody. Jeho trny jsou ve skutečnosti přeměněné listy. Je velmi přizpůsobivý.
Zmarlika kanadská je velmi oblíbený strom s růžovými květy, které vyrůstají přímo z větví. Sporýš kanadský neboli verbena je okrasná bylina s růžovýmipurpurovými květy. Říká se jí také "homestead purple", což znamená v doslovném překladu něco jako purpurový osadník. Sporýš se totiž snadno rozšíří. Ambrózie trojklaná zvaná koňský rákos je zajímavá barvou svého květu. Ten je totiž zelený a je sprašovaný větrem.
Patří k nejrozšířenějšímu plevelu.


Kdo jsem?

16. listopadu 2008 v 12:20 | Kopytlík |  Kopytlíkova rubrika
Jsem jednorožec a mé jméno je Kopytlík. Možná si říkáte, kde jsem se tu vzal. Můžu vám prozradit, že jsem na blogu Magická Duha už od jeho počátku. Dokonce jsem starší než blog sám. Momentálně jsou mi tři roky - vymyslela a nakreslila mě Minda na podzim 2005, a to jako maskota školního časopisu Magická Duha. Tento blog měl být pokračováním tohoto časopisu, protože Mindina bývalá třída se rozutekla do všech koutů světa (ne doslova :-)) a jí přišlo, že je škoda, že náš časopis už končí. A zároveň to mělo být i pouto s její třídou. Později se za ty dva roky blog od původní představy strašně vzdálil a kromě článku "Kde se vzal Kopytlík?" a minigalerie "Kopytlík" jsem se tu už ani neukázal :-(... bylo mi to docela líto. Naštěstí Minda objevila kartičky Bella Sara (které tedy nesbírá) a s nimi i blogy o BS. Jelikož měl bezmála každý blog svého koně blogu nebo dokonce víc koní, Minda si na mě vzpomněla. A když se koně začali spřátelovat, rozhodla se, že mě vytáhne ze stáje. A tak jsem se opět stal aktivním maskotem tohoto blogu. Minda toho nelituje a já taky ne. No a teď mi konečně zařídila rubriku, kam budu dávat všechno, co napíšu. Doufám, že se vám to bude líbit.
Tak ahoj! Váš Kopytlík


Keltské svátky

5. listopadu 2008 v 21:49 | Minda |  Referáty
Samhain (čti sau-in)
Slavnost konce léta na začátku keltského roku, ale také slovo označující první tři týdny listopadu. Právě z něj vznikly říjno-listopadové svátky, které jsou v různých zemích jiné. U nás jsou to Dušičky, ale třeba v Americe Halloween. Ten tedy vlastně pochází od Keltů - a ti žili i na našem území. Tedy má Halloween kořeny v celé keltské Evropě. Keltové věřili, že v tuto magickou noc na přelomu 31. října a 1. listopadu je hranice mezi světem živých a mrtvých nejmenší a že živí se mohou dostat do podsvětí. Proto se většinu noci schovávali do domů. Předtím však pálili ohně, obětovali a prováděli různé rituály.

Beltine (čti beltajn)
I tento svátek dodnes přetrvává i u nás, ale v jiné podobě. Slavíme ho na pelomu 30. dubna a 1. května jakoto Čarodějnice. Keltové ho také spojovali s ohněm - pálili velké hranice, aby se symbolicky očistili od neduhů. Jedna z tradic bylo také uhašení ohně ve vlastním krbu a zapálení nového (to byla také součást "očistného" rituálu). První květen byl už za Keltů svátkem lásky, z čehož nejspíš vznikl dnešní 1.máj.

Lughnasad
Tato slavnost se konala 1. srpna. Přesto však většinou trvala několik dní. Z tohoto svátku vznikly postupně Dožínky. Obřady spojené s klasy obilí, pečením koláčů a vyráběním postavy z posledního snopu obilí. Tyto obřady Kelty stmelovaly a pomáhaly jim věřit, že jsou jim bohové nakloněni. Zvláště Lugh, který byl o "keltských dožínkách" nejvýznamějším bohem.

Imbolc
Imbolc se ještě více než ostatní keltské svátky spojuje s ohněm. Jeho obdoba je Nový rok, který se však u nás slaví 1. ledna, zatímco Imbolc byl slaven 1. a 2. února. Dnešní ohňostroje tehdy nahrazovaly ohně - podle nich se mu také říkalo svátek ohně nebo svátek světel. Byla to oslava brzkého odchodu zimy. Tradiční jídla byla kořeněná nebo to byly mléčné výrobky.

Minireferát - Národní park Wood Buffalo

3. listopadu 2008 v 20:32 | Minda |  Referáty
Tak a je tu minireferát na národní park Wood Buffalo (volně přeloženo lesní bizon). Pokud se chcete dozvědět více, klikněte na celý článek.